Vinařství z pohledu regionu
„To víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas — my, myslím, jsme se už vpili“
„Nu vidíš, králi: tak náš lid! Má duši zvláštní — trochu drsná zdá se,
však kvete po svém, v osobité kráse —“ teď přerušil svůj náhle klid,
hned rozveselen Velhartice — „Ach přitiskneš svůj k němu ret a neodtrhneš více!“
(Jan Neruda - Romance o Karlu IV.)
Obec Bořetice je nedílnou a významnou součástí MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO, v němž má vinařství své dominantní postavení. Sám výstižný slogan našeho mikroreginu charakterizuje vinařství co by svou prestižní prioritu -
„MIKROREGION HUSTOPEČSKO – SRDCE JIHOMORAVSKÉHO VINAŘSTVÍ“
Rádi bychom Vás prostřednictvím této stránky seznámili s bořetickým i regionálním vinařstvím v širším spektru a souvislostech.
VÍNO A VINAŘSTVÍ NA HUSTOPEČSKU
Vinařství na za dávných časů
Z HISTORIE …
Málokoho překvapí, že díky ideální poloze a příznivým klimatickým i půdním podmínkám, se tu réva úspěšně pěstovala už v dávných dobách. Slavná tradice vinařství regionu je spjata se jmény knížat, markrabat a králů zemí české koruny. Se jmény zemských a říšských rodů šlechtických, se jmény biskupů na olomoucké stolici a 14 významných klášterů našich zemí.
Vinná réva se pěstovala na jižní Moravě již v době Velkomoravské říše, která za knížete Svatopluka zasahovala hluboko do dnešního Maďarska, kam révu rozšířili Římané. Kronikář Václav Hájek z Libočan zmiňuje sud vína, darovaný v roce 892 českému knížeti Bořivojovi. Zda to bylo přímo z naší oblasti, můžeme jen hádat. Skutečný rozvoj pěstování vinné révy nastal až po zřízení tzv. východní Marky, tj. Rakouska. Potvrzují to horenské řády, shodné pro Rakousko i Moravu, včetně německých názvů viničních tratí, odrůd révy i sklepního hospodářství.
O KOŘENECH VINAŘSTVÍ NA HUSTOPEČSKU …
Nejstarší záznamy o vinařství na Hustopečsku pocházejí z poloviny 13. století a většinou se váží na řešení majetkových záležitostí. Šlo buď o spory nebo prodeje či odkazování nemovitostí spojených s vinohradnictví nebo vinařstvím. Patrně první písemná zmínka o vinařství na tomto území je z roku 1240, kdy daroval brněnský měšťan vinici v Hustopečích herburgskému klášteru v Brně. Další zmínka obdobného data a zaměření je z roku 1252. Tehdy Boček z Obřan obdaroval nový cisterciácký klášter ve Žďáru třetinou výnosu svých vinohradů v Pouzdřanech, Zaječí a v Pavlovicích. Od 13. století do vinařství na moravském venkově vstupovali bohatí měšťané. Právě do vinohradů ukládali obyvatelé Brna, Znojma či Olomouce své finance, protože dobrá vinice mívala větší hodnotu než pěkný dům. Tehdy se zformovalo kdysi nejvýznamnější moravské vinařské středisko Hustopeče, největší ze tří hlavních středisek moravského vinařství a obchodu moravskými víny, Hustopeče, Mikulov, Znojmo. Rozlehlý katastr města obklopeného velkým počtem příhodných viničních hor byl předpokladem k tomu, aby tu vzniklo městské vinařství se všemi charakteristickými znaky vinařské samosprávy, jejímž základem byly svobodně držené vinice nejen měšťany hustopečskými.
JIHOMORAVSKÉ HORENSKÉ PRÁVO …
Významnou kapitolu historie představuje feudální systém udělování horenského práva. Víme, že Hustopeče, jehož právu podléhala řada okolních obcí se řídily před polovinou 14. století v civilním i v trestním právu obyčeji platnými v Měníně, kam se dotazovaly, kdykoli šlo o nějakou neobvyklou při. Moravský markrabě Jan však v roce 1350 zakázal Hustopečských, aby brali naučení v Měníně a nařídil, aby v pochybných věcech se obraceli o naučení do Brna. Šlo o politickou záležitost, kdy se Brno snažilo získat větší vliv v oblasti a kdy mu dnešní malá obec Měnín byla nemalým konkurentem.
HORENSKÝ SOUD HUSTOPEČSKÝ …
Jiná situace byla ovšem v oblasti práva horenského. Městský soud hustopečský byl zároveň kompetentním pro záležitosti týkajících se vinohradů, takže byl zároveň i soudem horenským. Z listiny z roku 1362 se dozvídáme, že horenský soud v Hustopečích tvořil rychtář a čtyři přísežní (šepové) a řídil se právními zvyklostmi platnými v rakouském městečku Falkensteině. Není pochyb, že se tedy ve sporných případech dotazovali na horenské právo právě sem. Hustopečské vinařství bylo zřejmě tak významné, že abatyše starobrněnského kláštera Králové Alžběta, k jehož majetku Hustopeče přináležely, 20. prosince 1362 potvrdila, že v záležitostech týkajících se vinařství od horenského práva hustopečského není odvolání k jinému soudu. Tento výrok následně potvrdil listinou i císař Karel IV. Horenské právo obsahovalo i předpisy pořádkového a trestního řádu. Tvrdé tresty byly již za krádeže kolků z vinic - peněžní pokuta, nebo utětí ruky. Z roku 1610 je zaznamenán jediný případ ztráty hrdla za krádež hroznů. Postihl hustopečského mydláře Konráda Kobla.
HUSTOPEČSKÁ PEČEŤ V DUCHU RÉVY VINNÉ …
Také nejstarší pečeť města Hustopeče z roku 1418 v sobě nese znaky vinařství – větvička vinné révy s třemi hrozny a vedle ní dva vinařské nože. Vinařství v té době patřilo na Hustopečsku nesporně k nejvýnosnějším hospodářským oborům. Pro dobrou kvalitu zakupovali vinohrady i přespolní, zejména kláštery a brněnští měšťané. Při prodejích byly vinohrady vysoce hodnoceny a byly i dobře známy rozdíly v kvalitě jednotlivých tratí, což se projevovalo i ve stanovení různé výše desátků podle kvality viničních hor. Působení klášterů se neomezilo pouze na vybírání desátků, ale významnou měrou přispívaly k rozvoji středověkého vinařství.
PRÁCE VINOHRADNÍKŮ, PRÁCE NAD ZLATO …
Práce vinohradníků byla velice ceněná a považována. Již výše zmíněná abatyše musela mimo jiné zakázat přeplácení vinohradních dělníků, ale také prodej vína cizími vinohradníky. Také je zajímavé, že prvním doloženým cechem v městě Hustopeče byl cech výrobců motyk - neodmyslitelné to pomůcky vinohradníka po celá staletí.
VÍNA ČERVENÁ, VÍNA PO STALETÍ OBLÍBENÁ …
V druhé polovině 15. století se ujalo v oblasti pěstování modrých odrůd révy vinné a jejich plochy se rozšiřovaly i počátkem 16. století. Příčiny je třeba hledat v tom, že se původně nemusel z červených vín platit desátek a postupně také v tom, že se zvětšovala i obliba těchto vín.
NOVOKŘTĚNCI HABÁNI A TOUFAŘI - ZKUŠENÍ VINAŘI …
Rozvoj a zkvalitnění vinařství ovlivnili od 16. století novokřtěnci – habáni a toufaři. Jejich obce se staly vlastníky rozlehlých vinic. Jako zkušení vinaři přivezli ze své domoviny v alpských zemích nové poznatky pěstění i sklepního hospodářství. Byly to zruční a spolehliví řemeslníci a hospodáři, jejichž služeb využívali především místní feudálové. Mimo jiné přinesli na naše území také vyspělejší keramiku – habánská fajáns. Se změnami náboženské tolerance po třicetileté válce opouštějí novokřtěnci Moravu.
DOBY VÁLEK ŠKODILY I VINICÍM …
V průběhu historie docházelo ke střídání období pro vinařství příznivá s obdobími úpadku. Válečné doby vinařství ničila nebo alespoň hodně poškozovala, neboť k ošetřování vinic nebylo dostatek pracovníků a nové obyvatelstvo nebylo obeznámeno s pěstováním na patřičné úrovni. Vojska vše plenila a pustošila, víno samozřejmě vypila, co se nestihlo vypít, to se vypustilo. V mírové době se vinařství opět vzchopilo a zvelebovalo. Po úspěšném rozvoji patrném ve 14. století nastal úpadek způsobený husitskými a uherskými válkami ve století následujícím. Následovalo období konsolidace a nebývalého rozvoje vinařství podpořené klimaticky optimálními podmínkami. Rozvoj vinařství dosahoval svého historického maxima na našem území, o čemž svědčí doložené výměry vinic. Třicetiletá válka znamenala další zkázu vinařství v regionu. Místy klesly výměry vinohradů na pouhou desetinu výměr předešlých. Trvalo téměř jedno století, než se vinařství obnovilo na původní úroveň.
RÉVOKAZ – MOROVÁ RÁNA RÉVY VINNÉ …
Koncem 19. století byly vinice v západní Evropě zničeny mšicí révovou - révokazem. Tato pohroma zasáhla i Moravu. V kombinaci s novou houbovou chorobou – peronosporou, dochází k decimování moravského vinařství a poklesu vinic na nejmenší historickou rozlohu. Proti chorobám se začaly používat chemické přípravky formou postřiku a jako ochrana proti révokazu roubování ušlechtilé vinné révy na americké podnože. V přechodném období byly ve vinicích vysazovány méně hodnotné odrůdy révy vinné, jako na př. Frajšták, Šedý portugal, Baco, Othello a další, které po čase zase ustoupily odrůdám ušlechtilým, postupně roubovaným na americké podnože. Velké změny, kterými vinohradnictví procházelo, kladly zvýšené nároky na informovanost a vzdělanost vinařů, kteří se začali sdružovat. Vinařské spolky měly především osvětový charakter a zprostředkovávaly svým členům nejnovější informace o pěstování a ochraně vinic a výrobě vína. Později na ně navázalo zakládání vinařských družstev, která plnila již převážně ekonomickou funkci.
VINNÉ SKLÍPKY – PAMĚTNÍCI ZAŠLÝCH ČASŮ …
Historii vinařství dokládají v našich obcích mimo jiné i prastaré dlouhé a hluboké vinné sklepy, roztroušené po vesnicích nebo tvořící celistvé lokality.
Dalšími dochovanými doklady bohatých kořenů jsou i staré lisovny - presúze, dřevěné lisy a sudy s letopočty, nápisy i ručními ozdobami. Vinné sklepy v řadě obcí dotvářejí osobitý charakter zástavby a plnily mnohdy i zcela odlišné funkce, než byl jejich hlavní záměr. Především sloužily obyvatelům při nebezpečí ve válečných dobách.
Vinařství dnes
… Z POHLEDU CELOREPUBLIKOVÉHO
Současný produkční potenciál České republiky činí 19.646,7 ha plochy vinic, přičemž osázených ploch je celkem 18.554,3 ha. Ostatní plochy představují vyklučené vinice, práva na opětovnou výsadbu a státní rezervu. Dle současného vinařského zákona vznikly v ČR dvě vinařské oblasti. Je to vinařská oblast Morava a vinařská oblast Čechy. Oblast Morava přitom zaujímá celých 96% celkové plochy vinic, v Čechách jsou zbývající 4%. Vinařská oblast se dále dělí do vinařských podoblastí. V Čechách je to podoblast Mělnická a Litoměřická, ve vinařské oblasti Morava to jsou podoblasti Znojemská, Mikulovská,Velkopavlovická a Slovácko.
… Z POHLEDU MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO
Většina území Hustopečska přináleží do podoblasti Velkopavlovické, ovšem 3 obce na jihozápadní hranici mikroregionu – Pouzdřany, Popice a Strachotín jsou začleněny do podoblasti Mikulovské. Velkopavlovická podoblast se skládá z původní velkopavlovické a brněnské oblasti. Podloží centrální části je složeno převážně z vápenitých jílů, pískovců a slepenců, což je vhodné pro pěstování modrých odrůd. Velkopavlovická vinařská podoblast má 75 vinařských obcí, 7.627 pěstitelů s výměrou 5.068,3 ha registrovaných vinic, která ji řadí na první místo mezi čtyřmi podoblastmi vinařské oblasti Morava.
ČERVENÁ VÍNA – VÍNA DOMINANTNÍ
Podél toku říčky Trkmanky a v postranních údolích je řada výborných viničních poloh obcí jako Bořetice, Němčičky, Kobylí, Vrbice a Brumovice. Z nich jsou Bořetice a Kobylí známé svými červenými víny. Výsadby modrých odrůd se nejvíce rozšířily kolem Hustopečí, Velkých Pavlovic, Bořetic, Kobylí a Velkých Bílovic. Modré odrůdy zde dominují a jsou pěstovány na půdách s vysokým obsahem hořčíku, což se příznivě projevuje na tvorbě antokyanů - červených barviv. Tato oblast je srdcem červených vín na Moravě. Pěstovalo se tu tradičně hlavně Rulandské modré, Frankovka a později Portugal modrý. Teprve v pol. 20. století přibylo ve větší míře Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a André. Všechny modré odrůdy tu nacházejí výborné podmínky a to hlavně v předních viničních horách s nižší nadmořskou výškou a s dlouhým teplým podzimem, kdy se rychleji snižuje obsah kyselin ve vínech a tvoří se červené barvivo.
BÍLÁ VÍNA – VÍNA ORIGINÁLNÍ
Bílá vína, pocházející z viničních tratí mikroregionu Hustopečsko, jsou charakteristické a nezaměnitelné svou jemnou lipovou vůní, jako např. vysoce jakostní Veltlínské zelené, jehož kvalitu velmi kladně ovlivňuje jižní poloha zdejších viničních svahů.
Výbornou pověst si získala odrůda Tramín z Hustopečí, Velkých Pavlovic a Němčiček. Výše položené exponované svahy jsou využívány pro odrůdu Müller Thurgau, jejíž vína jsou vítanou komponentou do směsí různých známkových vín, podobně jako Ryzlink vlašský z této oblasti.
MORAVSKÁ VÍNA – VÍNA JEDINEČNÁ A NEZAMĚNITELNÁ
Termín „moravské víno“ v sobě vždy zahrnoval a i dnes zahrnuje široký, odrůdově málo sourodý soubor vín, dříve převážně směsných, dnes hlavně odrůdových, pocházejících z území jižní Moravy.
V čem spočívá nezaměnitelný charakter a jedinečnost „moravských vín“?
* Moravská vína jsou rozeznatelná ve své základní kvalitě z celého území Moravy pro svoje hlavní vlastnosti vyvěrající z jejich povšechného charakteru. Ten spočívá ve zrale a šťavnatě chutnajících kyselinách, v bohatosti extraktivních látek, v jednoznačně a přímočaře sevřené chuti, doprovázené výraznými vůněmi široké palety jemných tónů a ve význačných ročnících kořenitost z vyzrálých, ale nepřezrálých hroznů, která nepotlačuje svěžest vína.
* Aniž by byl potlačen základní charakter, spočívají přednosti moravských vín v jejich nesmírné rozmanitosti založené na velkém počtu pěstovaných odrůd. Rozmanitost je však usměrněna velkou členitostí území a dává jednotlivým, všude přítomným odrůdám výraz v konečném vyznění vín podle místních podmínek. To vylučuje fádnost vín z Moravy, provokuje to zvídavost, která nemůže být nikdy zcela nasycena.
* Předností moravských vín je potenciál produkce vín vrcholné kvality z význačných, přesně definovaných podmínek prvotřídních viničních tratí rozložených po celém území jižní Moravy.
Šlechtění révy vinné ve Velkých Pavlovicích
VELKÉ PAVLOVICE – KOLÉBKA NOVÝCH ODRŮD RÉVY VINNÉ…
Díky lidem, pro něž vinařství bylo a je celým jejich životem a láskou a také díky mravenčí práci zaměstnanců Šlechtitelské stanice vinařské, jsou Velké Pavlovice právem nazývány kolébkou vinařství. Vznikla zde dlouhodobým šlechtěním spousta nových odrůd. V roce 1902 byla ve Velkých Pavlovicích zřízena Státní zemská révová školka s cílem povznesení a zvelebení vinic. Největší zásluhu na jejím vzniku měl řídící učitel Václav Alois Horňanský. Hlavním úkolem školky byla produkce štěpovaných sazenic révy, produkce podnoží, klonová selekce a šlechtění nových odrůd.
ODRŮDY VYŠLECHTĚNÉ VE VELKÝCH PAVLOVICÍCH …
ANDRÉ – kříženec Frankovka x Svatovavřinecké. Povolena v roce 1980. Šlechtitel Ing. Jaroslav Horák. Odrůda na produkci červených vín.
PÁLAVA – kříženec Tramín x Müller Thurgau. Povolena v roce 1977. Šlechtitel Ing. Josef Veverka. Křížení proběhlo ve Velkých Pavlovicích, dokončeno v Perné. Odrůda na produkci bílých vín.
AURELIUS – kříženec Neuburské x Ryzlink rýnský. Povolena v roce 1983. Šlechtitel Ing. Josef Veverka. Křížení proběhlo ve Velkých Pavlovicích, dokončeno v Perné. Odrůda na produkci bílých vín.
AGNI – kříženec Irsay Oliver x André. Povolena v roce 2001. Šlechtitel Jan Havlík. Odrůda na produkci červených vín.
ANDRÉ – ODRŮDA, KTERÉ VDECHLY ŽIVOT VELKÉ PAVLOVICE …
Odrůda ANDRÉ byla vyšlechtěna Ing. Jaroslavem Horákem s kolektivem na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. Křížení rodičovského páru matka – Frankovka x otec – Svatovavřinecké proběhlo v roce 1960. Získáno bylo celkem 686 semen s klíčivostí 33% a z nich bylo v roce 1962 vysázeno do semenné školky 131 sazeniček. Vybrán byl semenáč A 16/76, který svými vlastnostmi předčil rodiče. Výnosově, jakostí i barevností překonal sprchavost Frankovky a výnosovou nestálost, hustozrnost a náchylnost k plísni Svatovavřineckého. Do Listiny povolených odrůd byla odrůda pod jménem André zapsána v roce 1980. Jméno dostala po Christian Carl André (1763 – 1831), původem z Francie, který byl organizátorem hospodářského života, přírodovědcem, pedagogem, vydavatelem a redaktorem. Stál v čele Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby. Vypracoval první ucelený program rozvoje přírodních věd na Moravě. Věnoval se otázkám umělého výběru při šlechtění a stal se předchůdcem J. G. Mendela. V roce 1806 dal podnět pro vědecké zušlechťování révy vinné na Moravě. K význačným vinařským polohám řadil katastr Velkých Pavlovic. Odrůda ANDRÉ dává vysoce barevné, extraktivní plné víno, s typickým tříslem a kyselinou. Oblibu si získávají i klarety vyrobené z této odrůdy.
